Zadání přišlo v jedné větě: oslava ve stylu italského léta. Žlutá, bílá, modrá, a všechno v nejmenším možném provedení. Mini kanapky, tartaletky, nic, co by se muselo krájet nebo nosit na talíři.
To zadání vypadá jednodušeji, než je. Práce narůstá s každým milimetrem, o který sousto zmenšíte. Každý kousek se plní zvlášť, dochucuje zvlášť a musí vypadat stejně dobře jako ten vedle něj. Zato hosté mají celý večer volné ruce a nikdo se neposadí jen proto, aby se najedl.
Stůl jsem postavila pod dřevěnou pergolu: patrová plata, olivové větve, citrony, modrá hortenzie a stračka, modrobílé kostkované papíry pod každým platem. Barvy zadání jsem nechala udělat kus práce: žlutá přišla z citronů a broskví, modrá z květin a papírů, bílá ze sýrů a mozzarelly. Nic se nemuselo obarvovat.
Klientka mi pak napsala, že hosté uzobávali celý večer. U takového stolu to je ta nejlepší zpětná vazba, jakou můžu dostat, protože znamená, že se k němu vraceli.
